Pojďte s námi hledat a do budoucna podchytit všechny veřejně přístupné přírodní zdroje vody (tedy praménky, studánky,…), aby i ostatní věděli, kde třeba v nouzi nejvyšší nalézt chladivé osvěžení.
Kampaň “Zachraňme studánky!” a “Národní registr pramenů a studánek” si neklade žádné vysoké cíle, vědeckou kariéru přes ně dělat nelze, nemá ambice celosvětové akce s publicitou CNN. Jenom nabízí všem zájemcům možnost něco konkrétně pro přírodu dělat. Není to moc, není to však ani málo.
Proč se tedy o studánky starat? Protože udržují “historickou paměť” krajiny, protože jsou dobré k osvěžení (pro poutníky, ale třeba i pro zvířata), protože je to perfektní program pro kolektivy, rodiny i jednotlivce se vztahem k přírodě.
Dlouhodobý monitorovací projekt, který každoročně sleduje vývoj početnosti většiny druhů u nás hnízdících ptáků.
Dobrovolní spolupracovníci zapojení do tohoto monitoringu sčítají v hnízdní sezóně na vybraných lokalitách pomocí standardní metodiky všechny ptačí druhy. Výstupem sčítání jsou pravidelně upravované trendy početnosti jednotlivých druhů ptáků, které na základě dat od spolupracovníků počítá koordinační tým
Direction Liberec & Jablonec je mapa, která by neměla chybět ve Vaší kapse. Ať už tu jste jen na pár hodin nebo na týden, tady najdete informace o tom, co v Liberci a Jablonci vidět, slyšet, cítit, prožít a navštívit.
A kdo řekl, že tohle jsou ta nejzajímavější místa? Byli to sami obyvatelé obou měst, kteří nám dávali své tipy a doporučení, co by v mapě nemělo chybět. Nečekejte tedy suchého průvodce, jakých jsou na světě tisíce, ale dílo, které ukazuje, jak svá města vidí místní.
Pozorování 70 psů, jakým směrem kadí. Zjistilo se, že preferují severojižní orientaci pouze, když je klidné magnetické pole
Někteří savci mají schopnost při rozličných činnostech spontánně nasměrovat svá těla podle siločar magnetického pole Země. Tento tzv. magnetický alignment je vhodným paradigmatem pro výzkum magnetického vnímání různých živočišných taxonů s cílem přispět k pochopení mechanismů magnetorecepce a zjistit další funkce magnetorecepce (nejen orientace). S ohledem na tuto skutečnost jsme pátrali po známkách magneto-sensitivity u psů. V průběhu dvou let byla změřena orientace těla 70 jedinců 37 plemen při značkování území, tedy jak při defekaci (1893 pozorování), tak při urinaci (5582 pozorování). Statistická analýza všech dat neukázala žádnou významnou preferenci pro nějaký kompasový směr. Jasná preference se ukázala, až když byla data roztříděna podle podmínek magnetického pole (velikosti změn intenzity a polarity) panujících v době měření. Tyto denní změny magnetického pole Země zaznamenávají magnetické observatoře a jsou v podobě magnetogramů volně dostupné na internetu.
Pocitová mapa je nástroj, který nabízí možnost aktivně zapojit občany do sběru informací a názorů na lokality, v nichž bydlí. Jedná se o prostředek participativního plánování veřejných prostor. Bylo mapováno Oloouc, Brno, Ostrava, Krnov apod.
Obce výsledky využívají nejčastěji jako podpůrné podklady pro plánování investičních akcí, vytváření koncepcí dopravy nebo jako informace pro městskou policii.
Informuje o zemětřeseních, je možná i zpětná vazba uživatelů, tj. nahlášení události (appka nahrazující vyplnění makroseismického dotazníku na www stránkách)
Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. spustil aplikaci pro mobilní telefony s operačním systémem Android a iOS s názvem SeisLok. Aplikace zprostředkovává aktuální informace o zemětřeseních v naší seismicky nejaktivnější oblasti – v západních Čechách. Aplikace zároveň umožňuje odeslat hlášení o pozorovaných otřesech, tedy vyplnit tzv. makroseismický dotazník. Jednotlivá zemětřesení se zobrazují na interaktivní mapě společně s informacemi o jejich hloubce, času vzniku a magnitudu.
Projekt odpovídá na potřebu reakce na dopady změny klimatu a má vést k zefektivnění implementace opatření, reagujících na nárůst četnosti epizod dlouhotrvajícího sucha v ČR. Je podpořen Technologickou agenturou ČR a spolupracují na něm tři instituce: Univerzita Karlova, Czech Globe a VÚKOKZ, společně s aplikačními garanty – Českým rozhlasem, Státním pozemkovým úřadem, Veronicou a Pavučinou.
Hlavním cílem projektu je zvýšit zapojení běžných občanů, hospodářů krajiny a veřejné správy do vytváření opatření ochrany před suchem a motivovat je k udržitelnému nakládání s vodou. Mezi dílčí cíle patří: 1) identifikovat dominantní narativy sucha v expertních, politických, mediálních a lokálních diskursech, 2) identifikovat způsoby posilování občanské participace, dialogu mezi laiky a experty v otázce opatření, reagujících na epizody sucha, včetně monitoringu sucha laiky (citizen science) i posilování připravenosti obyvatel na výskyt sucha a 3) vytvořit multimediální aplikaci, vizualizující proměnu krajiny ve vztahu k nedostatku vody, včetně map i predikcí, modelující přírodní i společenské dopady dlouhodobého sucha a zhodnotit její využitelnost ve výchově, tvorbě politik i komunikací s širší veřejností.
Markéta Zandlová
Univerzita Karlova
Ústav globální změny AV ČR,v.v.i.
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.
Velcí predátoři – rysi, vlci a medvědi, ale také kočky divoké z naší přírody před desítkami až stovkami let vymizeli.
Dnes se však vrací a díky zájmu veřejnosti i pokročilým vědeckým metodám máme možnost jejich postupný návrat sledovat a dovídat se více o jejich skrytém životě i ekologii. Tento web mapuje návrat šelem do okrajových částí naší republiky.
Cílem projektu bylo přinést věrohodné informace o výskytu velkých šelem především v našich severních sudetských pohořích od Jeseníků až po Krušné hory, kde monitoring zatím neprobíhal systematicky. Mapování šelem probíhálo také v karpatském regionu (Beskydy a Bílé Karpaty) a zvláštní pozornost byla věnovaná na celém území ČR kočce divoké. Při monitoringu byly sledovány pobytové znaky šelem, mapovatelé instalovali fotopasti, při analýze biologických vzorků získaných při stopování pomohly moderní molekulárně genetické metody a všechny získaná data byla hodnocena v rámci speciálních habitatových modelů.
Sýček obecný patří mezi nejrychleji ubývající druhy ptáků z naší krajiny a pro jeho efektivní ochranu je potřeba detailně zmapovat jeho současné rozšíření a početnost.
Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců Akademie věd České republiky organizuje v průběhu let 2015-16 již čtvrtý program celorepublikového sčítání sýčka obecného, který naváže na sčítání realizované v letech 1993-95, 1998-99, 2005-06. Zapojte se i Vy!
Ambiciózním cílem tohoto projektu je získat a postupně publikovat údaje o velkosti a složení (proporce AT/GC) genomu u většiny druhů rostlin jednoho z celosvětových center biodiverzity – Kapské květenné oblasti.
Projekt je uskutečňován v součinnosti s jihoafrickými vědeckými institucemi (Univerzita ve Stellenboschi, Národní botanická zahrada v Kirstenboschi) i s místními floristickými nadšenci. V současné době máme k dispozici údaje cca pro 10 % rozpoznávaných druhů, které budou postupně publikovány.
