Na suchu

Na suchu je občanskovědní projekt zjišťující současný stav zemědělské krajiny.

Ať už jste zemědělec, vlastník zemědělské půdy, či náhodný kolemjdoucí, budeme rádi, když se zapojíte pořizováním fotek přímo v terénu v zemědělských oblastech. Pro pozorování nás zajímá 6 hlavních kategorií: solitérní stromy, plodiny vyskytující se na polích, biopásy a remízky, obnovování polních cest, budování tůněk a míst k zadržování vody v krajině, výsadba ovocných stromů na principu agrolesnictví.

Na suchu je občanskovědní projekt zjišťující současný stav zemědělské krajiny. Jeho cílem je společně vytvořit databázi monitorující zejména dopady sucha v českém zemědělství, sdílet příklady špatné i dobré praxe a tím přispět k lepší budoucnosti v oblasti zadržování vody v krajině, lepší výnosnosti polí a ekologičtějšímu hospodaření.

Ať už jste zemědělec, vlastník zemědělské půdy, či náhodný kolemjdoucí, budeme rádi, když se zapojíte pořizováním fotek přímo v terénu v zemědělských oblastech. Pro pozorování nás zajímá 6 hlavních kategorií:
1. Solitérní stromy, které jsou do zemědělské krajiny vysazovány s cílem zadržet více vláhy pro kulturní plodiny.
2. Plodiny vyskytující se na polích. Tato kategorie je dále rozčleněna na dva oddíly, uveďte, zda se jedná o monokulturu (všude kolem vás, tj. na celém poli se nachází pouze jedna plodina) nebo naopak kombinaci více plodin.
3. Biopásy a remízky. Biopásy jsou přibližně 6 až 12 metrů široké pásy na okrajích nebo uvnitř pole, na kterých jsou pěstovány jiné rostliny než na ostatní ploše pole. Jejich plocha se nikdy nesklízí, přispívají biodiverzitě a jsou také jedním z protierozních opatření. Remízkem se myslí menší plocha v rámci pole, na které jsou vysazeny zejména dřeviny. Mají blahodárný dopad na okolní krajinu. Fungují jako větrolamy, snižují vodní i větrnou erozi, jsou zdrojem potravy a živin, proto přispívají k biodiverzitě, napomáhají k zadržování vody na poli a zároveň zabraňují smývání živin do vodních toků a podzemních vod.
4. Obnovování polních cest. V důsledku intenzifikace zemědělství polní cesty ze zemědělské krajiny téměř vymizely, což má paradoxně dopad i na člověka a jeho hospodaření na těchto plochách. Vlastníci půd a zemědělci tím ztratili přístup k některým zemědělským plochám a přišli tak o možnost hospodařit na těchto pozemcích. Cesty slouží také jako spojnice mezi nezemědělskými plochami, jako je třeba vesnice a les nebo rybník. Polní cesty však mají obrovský přínos i pro zemědělskou krajinu. Slouží jako valy chránící pole před vodní erozí. Díky vysazování keřů a dřevin podél cest se snižují dopady větrné eroze a je podporována retence vody v krajině.
5. Budování tůněk a míst, která by mohla sloužit k zadržování vody v zemědělské krajině. Jedná se například o svejly, tedy jakési příkopy zadržující dešťovou vodu. Cílem svejlů je zabránit jejímu stékání po povrchu do údolí a zajistit vsáknutí do půdy.
6. Výsadba ovocných stromů v polích na principu agrolesnictví. Jedná se o způsob hospodaření na zemědělské (či lesní) půdě, který kombinuje pěstování dřevin s některou formou zemědělské produkce na jednom pozemku, a to buď prostorově, nebo časově.

Vítáme všechny, kteří se do výzkumu zapojí a pomohou tak vědcům, zemědělcům a vlastníkům půd, abychom společně snížili negativní dopady sucha na českou zemědělskou krajinu a zachovali pro budoucí generace úrodnost a kulturní výnosnost českých polí.

Děkujeme a těšíme se na vaše pozorování!

  • Jakub Trojan
  • Matyáš Adam
  • Ústav Geoniky, AV ČR
  • Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
  • Masarykova univerzita
  • https://www.vlastnimpudu.cz/
  • nasuchu@vlastnimpudu.cz
  • +420545422724
  • https://www.facebook.com/nasuchuprojekt
  • https://www.instagram.com/nasuchuprojekt/
  • Společně vytvořit databázi monitorující zejména dopady sucha v českém zemědělství, sdílet příklady špatné i dobré praxe a tím přispět k lepší budoucnosti v oblasti zadržování vody v krajině, lepší výnosnosti polí a ekologičtějšímu hospodaření.

  • Při pořizování a vkládání fotek do projektu postupujte prosím následovně:
    1. Vždy pořiďte alespoň dvě fotky daného prvku, a to zblízka (aby bylo možné druh určit) a s odstupem (pokud to okolnosti umožňují).
    - Solitérní strom vyfoťte s přibližně 10m odstupem, poté zblízka vyfoťte jeho detail (nejlépe listu či květu).
    - Plodiny vyskytující se na polích vyfoťte v kontextu celé plochy pole, poté vyfoťte detailní obrázek jedné rostliny.
    - Biopásy a remízky vyfoťte v celém kontextu tak, aby byla vidět jejich celá rozloha, poté vyfoťte zblízka dominantní druh, který na vyfocené ploše převládá.
    - Stromy vysazované v polích na principu agrolesnictví vyfoťte v kontextu celé plochy pole, poté vyfoťte detailní obrázek jednoho stromu.
    2. Uveďte či nechte systémem vyplnit druh/rod rostliny, kterou jste zaznamenali (tento krok není nezbytný, můžete nechat identifikaci na nás).
    3. U plodin uveďte, zda se jedná o monokulturu či kombinaci plodin.
    4. Přidejte svá pozorování do projektu Na suchu a vyplňte atributy, které po vás aplikace bude chtít.
    5. Uveďte, o kterou kategorii se jedná.

    Poznámka: druh rostliny vám napomáhá určit sám program iNaturalist pomocí prvků umělé inteligence; datum, čas a pozice jsou vyplňovány automaticky, pokud máte na svém telefonu zapnuté zaznamenávání GPS pozice.

  • Ano
  • Široká veřejnost
  • Venku
  • ČR
  • Chytrý mobilní telefon
  • Identifikace | Pozorování | Fotografování | Hodnocení
  • Opakovaně
  • Minuty
  • Zemědělství | Biologie | Podnebí a počasí | Ekologie a životní prostředí | Zeměpis | Příroda a venkovní aktivity

Staré mapy

Párování lokalit ze starých map na současné mapy s využitím tzv. georeferencování.

Projekt se snaží o zlepšení dostupnosti starých map pro knihovny, archivy a muzea, které by mohly získaná metadata velmi dobře využít pro lepší zpřístupnění svých mapových sbírek, ale které obvykle nedisponují kartografy, kteří by tato metadata vytvořili. Webová aplikace umožňuje jednoduše označovat páry lokalit na staré mapě v jedné polovině obrazovky a na současné mapě v polovině druhé a zároveň zapojit široké vrstvy uživatelů a uživatelek. Běžní uživatelé se registrují a poté mohou vytvořit přitažlivou 3D vizualizaci starých map v Google Earth, sami překládat historické mapy přes současné satelitní snímky a atraktivním způsobem pak porovnávat proměny zkoumaného území v čase.

  • Moravská zemská knihovna
  • Univerzita Karlova v Praze
  • Masarykova univerzita
  • https://www.staremapy.cz/
  • mapy@mzk.cz
  • https://www.facebook.com/staremapy.cz/
  • Získávají tedy obě strany. Jak zúčastnění dobrovolníci, tak instituce, jejichž mapové sbírky byly do projektu zapojeny. Běžní uživatelé internetu na jednom místě prozkoumávají mapová díla uložená ve vícero mapových sbírkách a jen s pomocí několika málo kliknutí mohou vytvořit přitažlivou 3D vizualizaci starých map v Google Earth, sami překládat historické mapy přes současné satelitní snímky a atraktivním způsobem pak porovnávat proměny zkoumaného území v čase. Instituce vlastnící mapové sbírky pak díky spolupráci s dobrovolníky mohou využívat výsledků tohoto projektu i pro další výzkum, přičemž velkým benefitem je i následné umožnění vizuálního vyhledávání v jednotlivých mapových sbírkách. V budoucnu již nebudete muset znát ani přesný název ani jméno autora hledané mapy, postačí jen označit území, případně zpřesnit dotaz údajem na časové ose. Získaná data umožňují zapojit zpracované mapy do mezinárodních vyhledávacích databází, jakou je například OldMapsOnline.org. (zdroj: Staremapy.cz)

  • Opakovaně
  • Vzdělávání | Zeměpis